
Trek pod Matterhorn – ikonickou pyramidu Švýcarska
Léta jsem zíral na všechny ty nádherné Alpské fotky a říkal jsem si: „Musí to být krásné, jednou tam chci jít.“ Býval to jen dětský sen. A ze snu mě vytrhla koupě letenky.
Matterhorn je často považován za nejkrásnější horu světa. Díky nádhernému prostředí a téměřSnídat Toblerone s pohledem na Matterhorn? Proč ne?!dokonale pyramidovému tvaru láká množství milovníků hor. Proslulý je také díky čokoládě Toblerone, jejíž tvar byl inspirován právě tímto vrchem. Rozkládá se na hranici Itálie a Švýcarska, přičemž tři ze čtyř stěn patří Švýcarsku. Vypíná se do výšky 4 478 m nm, my se na něj podíváme během třídenního treku z italské strany.

Cesta do vesnice Cervinia
Naši cestu začínáme na letišti Vídeň. Letadlo nám odlétá do Milána, odkud cestujeme autobusem až do vesnice přímo pod Matterhornem. Je jí známé lyžařské středisko Breuil-Cervinia, kde mnohokrát závodila třeba i Petra Vlhová. Už během cesty dolinou v autobuse si lámu krk tím, jak se dívám na tu výšinu nade mnou. Je to sto, ba tisíckrát větší a krásnější, než na internetu nebo v časopisech. Autobus zastaví na parkovišti a s kamarádem se vydáváme na túru.Začínáme ve výšce kolem 2 000 m nm. Máme v plánu jen kratší pochod, protože je už pozdní odpoledne. Kráčíme po červené značce číslo 15 s názvem Tour de Cervin. Monte Cervino je totiž italský název Matterhornu. Po přibližně dvou hodinách chůze přicházíme k jezeru Lago Diga del Goillet. Otevírá se před námi pohled na Matterhorn v plné kráse zapadajícího slunce. Nemůžu se vynadívat.
Kde budeme spát?
Už při plánování jsme počítali s přespáváním ve stanu. V italských Alpách je obecně zakázáno kempování. Myslí se tím však celodenně rozložený stan, vaření a podobně. Postavit si stan dočasně jako útočiště, lze obvykle od 20:00 do 8:00, tedy od soumraku po východ slunce, ovšem jen na nocování. Využíváme tedy této možnosti a zbývá nám jen najít si rovinu a závětří pro klidný spánek.
Ráno byla obloha bez jediného mráčku. Postupně jsme sledovali, jak se slunce pomalu zvedá a osvětluje všechny čtyřtisícovky kolem. Snídat Toblerone s pohledem na Matterhorn? Proč ne?
Druhý den – na hranici zemí
Po ranní „kochačce“ skládáme stan a vyrážíme dál. Pokračujeme stále výše a výše po černé značce číslo 16 a dostáváme se k Laghi delle Cime Bianche, což v překladu znamená „Jezera bílých vrchů“. Tam si dáváme druhou snídani a sušíme stan od rosy.
Potom se napojíme na značku žluté barvy s označením TMR. Procházíme různým terénem. Začíná se vytrácet zeleň a všude kolem jsou bílé skály. Velmi nám to připomíná Pákistán, vždyť posuďte sami.
Nádhernou Alpskou scenérii dotváří horské louky, kamenná pole či ledovce.Po přibližně třech hodinách chůze přicházíme na průsmyk Theodul Pass, který je zároveň hranicí mezi Itálií a Švýcarskem. Výhled na Matterhorn z výšky 3350 m nm je již o něčem jiném a jeho tvar začíná více připomínat pyramidu. Z každé strany vypadá úplně jinak. Na druhé straně se nám otevírá výhled na obrovský ledovec. Vidíme nejvyšší dostupnou lyžařskou lanovku Evropy - Klein Matterhorn (3 883 m nm) a také mezi horolezci známý Breithorn (4 164 m nm)
Po vydatném obědě na chatě v průsmyku začínáme sestup dolů zpět po žluté značce. Okolí postupně mění barvy a opět se nám naskýtá jiný pohled na Matterhorn. Odkláníme se na černou značku číslo 15 a směřujeme na Plan Maison, mezistanici lanovky, v jejímž okolí plánujeme postavit stan. Cesta dolů nám trvala přibližně tři hodiny. Slunce pomalu zapadá, a tak rozkládáme stan. Udělám ještě pár záběrů.
Noční pozorování
Výhodou stanování je to, že jste poměrně daleko od světelného smogu v závislosti na tom, kde ho postavíte. Cervinia je opravdu malá vesnice a nevyzařuje tolik světla. Široko daleko kolem není žádné velkoměsto, a tak si vychutnáváme noční oblohu plnou hvězd. Později v noci zahlédneme i rameno Mléčné dráhy. Únava se bije s úžasem a nám se nechce spát.Třetí den - sestup dolů
Poslední den nás čeká jen sestup dolů. Opět stejný rituál skládání a sušení stanu. Po rychlé snídani začínáme kráčet v příjemném chládku po červené značce. Dnes je to jen necelá hodina, 2 kilometry a klesání 300 metrů.
Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře