Prima Cup Dolní Morava: těžká písemka

I když Jeseníky patří na mapě k těm „placatějším“ horám, nastoupané metry v tomto závodě štípnou. Kopce, kopce a zase jenom kopce.

Ty směrem nahoru vyžadují fyzickou zdatnost, dolů opravdu skvělou technickou dovednost. Správné vyvážení obojího zvládnou jen ti nejlepší. V tomto MTB závodě platí, více než jinde, že každý kilometr má tisíc metrů. Jinými slovy, málokterý úsek je tu pro závodníka takzvaně zadarmo.


Dolní Morava se o druhém červnovém víkendu stala již pošesté dějištěm seriálu horských kol Prima CUP. Jak už bývá v této oblasti zvykem, cyklistika není pouze jedinou možností, jak si užít čas strávený na „Déemku“. Kromě závodního programu v podobě tří rozmanitých tras, si mohou návštěvníci užít širokou sportovní a kulturní nabídku resortu Dolní Morava.


Letošní, již čtvrtý závod seriálu se odehrál 8. června, přímo pod Králickým Sněžníkem a nezůstával pouze pod ním. Dvě ze tří tras se vydaly na jeho polskou stranu. Nejdelší 89 kilometrová trasa s úctyhodným převýšením 3000 výškových metrů, splňuje světové standardy maratonského podniku. Protože je tento závod prestižní událostí v kalendáři Mezinárodní cyklistické unie, na startu se sešli nadšení bikeři, ale i česká a evropská maratonská špička.


Prostřední trasa B byla určená pro hobby jezdce a nabízela porci 56 kilometrů, zatímco nejkratší trasa C, o délce 17 km, byla ideální volbou pro rodiny s dětmi a méně zdatné cyklisty, kteří si ale také chtěli vyzkoušet tu pravou závodní atmosféru.

Tenhle závod beru jako motivaci ke zlepšení svých dovedností a posunutí hranice strachu z náročných sjezdů.

Všechny tři trasy nabízely dechberoucí panoramatické výhledy na Králický Sněžník a jeho okolí, ale i místní dominanty, jako je například průjezd kolem Stezky v oblacích nebo nejdelšího pěšího visutého mostu na světě Sky Bridge 721. Ale nejen tyto atrakce byly zajímavým zpestřením pro závodníky a jejich rodiny. Horský resort Dolní Morava nabízí svým návštěvníkům řadu dalších aktivit a dobrodružství. K dispozici je zde Trail park, Fun park, Mamutíkův vodní park, nejdelší bobová dráha v Česku a mnoho dalších sportovních aktivit.

Šanci zažít zábavný den plný pohybu, měli také ti nejmladší. Pro děti do deseti let byly připraveny závody v bezprostřední blízkosti areálu U Slona, kde bylo také veškeré zázemí startu a cíle.


Maratonská trasa A startovala sice po týdenních bouřkách, ale za sobotního slunečného počasí, již v 7 h ráno. Nejlepší muže čekal nejprve výjezd sjezdovkou ke Stezce v oblacích a následný sjezd dolů trail parkem. Dále pokračovali přes sedlo Puchača na strmý vrchol Klepáč, traily Jodlów, vrchol Wysoczka, Malý Sněžník, dále velmi technickou smyčkou okolo schroniska na Śniezniku na Kladské sedlo, Stříbrnice a okolo vodopádu Malé Moravy zpět na horní stanici lanovky a traily dolů do cíle. Ženy starovaly o 15 minut později a jejich trať byla kratší o počáteční výjezd na Sky Walk, zbytek byl ale shodný s tratí mužů.


Absolutním vítězem se stal s časem 4h a 31 minut Filip Adel (Superior Team), druhé místo obsadil Tomáš Višňovský (MTBIKER.sk) a třetí místo bral polský závodník Rozek Karol (Global OrbeaMtb team). V ženách s časem 5:04 h Milena Kalašova (K3 Performance), Andrzejewska Aleksandra (Global Orbea MTB Team) a Ziolkowska Michalina (Czasnarower.pl).


Já jsem si vybrala trasu B. Bude to až až. A bylo. 57 km a téměř 1800 metrů nahoru bylo mojí optimální volbou pro tento den. Užila jsem si dlouhé výjezdy, letmé výhledy, ale také jsem se potrápila technickými pasážemi, které mi moc nejdou. Závod, který jsem jela již podruhé, beru jako motivaci ke zlepšení svých dovedností a posunutí hranice strachu z náročných sjezdů. Po absolvování této trati mám nějakou dobu v terénu pocit, že jedu po cyklostezce.


Organizace byla jako vždy u podniků Prima Cup bez problému. Profesionální zázemí na startu i v cíli, stejně jako přehledné značení trati, z mého pohledu přispívá k dobré psychické pohodě závodníka. Jako podstatné mínus bych označila to, že žádná občerstvovací stanice nepodávala závodníkům občerstvení, a to ani vodu. Kdo chtěl, musel prostě opravdu zastavit. Pořadatelé argumentovali tím, že toto mají zakázáno, nicméně pro hobíka, který nemá na trati žádnou další podporu, ale zároveň nechce ztrácet čas zastavením v závodě, je to více než nepříjemná situace.

Závod bych doporučila všem, kteří mají za cíl zažít maraton alpského stylu, což je v česku ojedinělou záležitostí.